Džiberiš – nebo také hatmatilka, breptání a vůbec vyjadřování pocitů hlasem a gesty, bez smysluplných slov a rozmýšlení, dokáže krásně uvolnit přetlak, vyčistit hlavu, a „vypustit z pusy“ i to, co by (společensky přijatelnými) slovy nešlo.
Džiberiš má původ mezi zenovými meditačními technikami. Toto nesmyslné breptání a vyluzování neartikulovaných zvuků pomáhá přepnout z přemýšlení, rozmýšlení a analyzování do módu hravosti, vyjadřování, prožívání. Je to super odreagování a relaxace – pro mozek, emoce, energii, hlas i dech. V mé terapeutické praxi i v mé osobní duševní KPZ je to lék první volby pro emoce zaseknuté na hrudi, na šíji, „přiškrcený“ hlas či dech a pocit „knedlíku v krku“.
Bezpečný prostor a pořádný nádech
Pokud z toho rovnou neuděláte hru třeba s dětmi – což je taky moc príma, asi budete chtít být spíš sami, někde, kde vás nikdo nevidí a neslyší. Máte-li obavu, co si pomyslí sousedé či spolubydlící za dveřmi, zapněte hudební kulisu a to nejhlasitější vyřvěte do polštáře.
Z počátku to může být divné, trapné, trochu křečovité – jako většina věcí, když je zkoušíte poprvé. Ale po prvních ostýchavých zvucích si to budete užívat! Začněte pořádným nádechem a s výdechem pusťte zvuky ven.
Z plných plic!
Třeba máte chuť si povzdechnout, odfrknout, možná broukat, šeptat, žvatlat nebo „brblat si pod fousy“. Nebo prostě jen opakovat nějaký jednoduchý zvuk, hlásku, slabiku, jedno nesmyslné slovo. Zkoušejte měnit tón, rychlost a hlasitost. Nechte ústa, hlasivky a plíce, ať dělají, co se jim zrovna chce.
A nebo si představte někoho, komu už dlouho máte chuť něco říct něco pěkně od plic. Partnera, šéfa, politika… prostě to „nandejte“ všemu a všem, naplno a bez servítků.
Dovolte si to
Vyřvěte, co potřebujete. Nebo zkuste vrčet, štěkat, skučet, výt… Nemá to konkrétní slova, žádné smysluplné sdělení. Sami tomu nemusíte rozumět. Můžete i kňourat, škemrat, fňukat… (Přiznejte se, kdo má v hlavě zákaz fňukání, protože „je přece k ničemu a fňukají jen slaboši“?). Může se vám chtít i kašlat (vykašlat se na všechno) nebo se hystericky smát a chechtat, možná se objeví i slzy. To všechno je v pořádku a velmi očistné!
Tělo také mluví
Pokud se vám chce, přidejte i mimiku, všelijaké grimasy, a gesta, opřete se do toho celým tělem, dramatizujte a přehrávejte. Skvěle se při tom uvolníte.
Stačí chvilka, ale možná vás to bude bavit i 5 nebo 10 minut. Čím déle vydržíte mluvit tímto nesmyslným jazykem, tím hlouběji se dostanete k uloženým nevyřčeným slovům a neodžitým emocím. Možná budete docela unavení a určitě o kus lehčí a svobodnější. Je to jako sprcha „zevnitř“ 🙂
A nakonec se nezapomeňte opečovat! Napít, vydýchat a dát si chvilku na usazení.